neděle 2. prosince 2012

Zase jsem snědl rybu


Dlouho jsem přemýšlel, jak nazvat tento příspěvek, týden zase utekl jako voda a věcí se přihodilo hodně. Nejsilnější zážitek mám z pátečního oběda (proto ten název), ale k tomu až později. Na začátek ještě dekuji Eince za dobrý nápad vložit můj finský text z předešlého příspěvku do googlu translatoru. Tak tedy (přeloženo google translatorem):

To je můj středu ráno
Probudil jsem se ráno v deset hodin. I jíst müsli a pít horkou čokoládu. Po snídani, jdu do sprchy. Po sprchování, jsem zkontrolovat svůj e-mail, nebo i Series. Chodím autobusovou zastávku, v 11:30. Pak jdu na univerzitu. Chystám se chytit autobus číslo třináct, a to trvá dvanáct minut.
První kurz bude zahájen v 12:15. Je to finský kurz. Pak finská hřiště poté, co jsem jít do restaurace. Já jsem jedl v restauraci univerzity. Líbí se mi karbanátky a brambory. I jíst rychle, protože mám další kurz půl hodiny. Je výkonný E-Business kurz. Líbí se mi kurz, ale je to těžké. Pak budu obchodovat.
Koupím brambory, rýže, kuřecí a čokoládu. Pak jdu domů. Doma vařím večeři a dělat domácí úkoly. Ve večerních hodinách, dívám se na filmy a popovídat si s přáteli. Je to jeden hodiny v noci a já jsem opravdu unavená.

Tak ještě než budu úplně unavená, tak zase shrnu další učící týden (možná poslední). V pondělí jsem byl na univerzitě pouze kvůli finštině, která tento týden končí. Nové látky už není tolik, začínáme hodně opakovat, zkouška se přeci jen blíží. Po finštině jsem ještě oskenoval naší společnou fotku z Laponska, kde jsme navštívili i Santa Clause, a tak se o to s Vámi musím podělit.


Minule jsem psal, že pokud se paní profesorka dobře vyspí, možná budou i další termíny pro předmět PUXUI. Tak se taky stalo, a tak jsem se přihlásil na páteční odpolední(!) zkoušku. V úterý jsem se tak otočil na univerzitě, abych si vytiskl prezentace. Celkem 65 stran. Oboustranných. Devět slidů na jedné straně. S chutí do toho. 

Během úterý jsem ještě doplácal prezentaci na managing ebusiness, a tak jsem se večer mohl jet mrknout na karaoke night (když jsem opět zmeškal úterní bowling). To jsem se možná ještě ani nezmínil, ale karaoke je ve Finsku velice populární. Karaoke pult najdete téměř v každé zapadlé hospodě, v hernách, ale taky i na lodích z/do Finska. Tentokrát jsme ale zůstali skromnější a Emílio rezervoval společenskou místnost v Mikontalu (další studentské bydlení v Tampere). Inu proběhlo pár známých, pár neznámých, dokonce i pár českých karaoke písní, uvařili (nebo spíše ohřáli) jsme 4l glogi nápoje (něco jako nealkoholický svařák), smíchali to s vodkou a bylo dobře. Jelikož jsem to neměl daleko a sníh se v úterý ještě neobjevil, šel jsem v noci pěšky (cca 20 min).

Ve středu proběhla další hodina finštiny, tentokrát se pouze opakovalo a následovala prezentace na managing ebusiness. Netvrdím, že naše prezentace patřila k nejlepším (možná právě naopak), ale vše se zvládlo a snad to dobře dopadne. Tím také děkuji všem, kteří se zapřičinili o popularizaci našeho blogu (jeden den byla návštěvnost dokonce 1236 zobrazení za den). 


Čtvrtek jsem proseděl doma přípravou na zkoušku a v pátek jsem vyrazil na dodatečnou hodinu finštiny (10-12). Ano, je to poměrně časná ranní doba (vzhledem k tomu, že ještě v 9 ráno je zde tma jak v pytli), ale rekordní účast jsem taky nečekal - 6 lidí. Dostali jsme zpět naše finské články o našich studijních dnech (dostal jsem plný počet - 3 body ke zkoušce k dobru) a připravovali jsme se na zkoušku. Zkouška bude příští týden v úterý 16-18 (o tom ale v příštím článku).

A potom přišla ona horší část dne. Přijdu na oběd, vezmu tác, ubrousek, dvě skleničky (voda a mléko), malý talíř na salát, velký na hlavní jídlo. Naberu salát (jako všichni ostatní co jsou za mnou ve frontě), přesouvám se dále, naberu brambory a vybírám mezi zeleninovou směsi číslo 1 a 2. Jednička vypadá lépe, popadnu tedy naběračku a hle! On je pod tím kus ryby. Vše už skoro na talíři, fronta Vás skoro posunuje dále a dále, tak to hodím na talíř a říkám, že to třeba půjde. U pokladny vezmu příbor, zaplatím, sednu ke stolu a jde se na to. Já, <ironie> jako velký milovník ryb </ironie>, hodnotím jídlo celkem kladně - dá se to jíst. Že bych si ale pochutnal, to se říci nedá. 

V 16:00 naběhnu ke své opakované zkoušce zcela připraven (více vědomostí, od oběda jsem nic nepil, přibalil jsem si mikinu a spal jsem celkem dobře). Zkouška je hned o poznání lehčí, a ačkoliv jsem poslední část zeslonil (to je jako zkonil, ale ještě trochu o něco víc), mám z toho celkově dobrý pocit, že by to mohlo dopadnout. Inu, o výsledku budu informovat v některém z příštích příspěvků.

O víkendu nabírám síly na další týden, užívám si nového sněhu (odhadem 15 cm), ale ven se mi moc nechce (aktuálně -16°C). Příští týden mě čekají dvě zkoušky - finština a zlepšující pokus z webového programování. Chystá se taky spousta zajímavých akcí, tak snad příště se budu moci více rozepsat o zábavě a nejenom o škole. Že v tom učení nejsem sám mi připomněl můj italský spolubydlící Marco, který si tak trochu převrátil režim dne a po celonočním studování v knihovně přišel v čase oběda, popřál nám dobrou noc a zapadl do svého pokoje. Nyní večer nám popřál dobré ráno, sbalil notebook a odjel opět (prý) do knihovny, že se mu tam lépe studuje.

Abych opět přihodil nějakou tu fotku a nezásoboval Vás pouze textem, mám tu něco připraveného. Jak se mi blíží konec erasmu (zbývá mi 19 dní), začínám být taková rozdvojená osobnost - jedna polovina chce zůstat ve Finsku, jít do sauny, potkávat ty stejné tváře z celé Evropy, a druhá polovina chce jet do ČR objednat si guláš a pivo. Abych tak nezapomněl, že jsem z Čech, musím taky jako Čech vypadat. A co je pro Čechy typické? Koho jako první napadly ponožky v sandálech, tak je na tom stejně jako já. Musel jsem to však ještě trochu vyšperkovat, a tak moje domácí obuv vypadá takto:



FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 21 - prkýnko v prvním šuplíku


To je opět jedna z věcí, na kterou jsem si zatím nezvykl (a už asi ani nezvyknu). Stejně jako každý den odemykám na druhou stranu, tak taky velmi často hledám lžičku, vidličku nebo nůž v prvním šuplíku. A ono ne. První šuplík je vyhrazen pro dřevěné krájecí prkýnko. Všechno potřebné vybavení ke slušné konzumaci se nachází až v druhém šuplíku. Ach jo ...



 

1 komentář:

  1. To prkýnko je vyndavací? Jinak by mě tedy zajímalo jak se to myje :)

    OdpovědětVymazat