Zkouškový na plný koule

(vtip pro pány, dámy omluví) Víte, jaký je rozdíl mezi gramofonem a cihlou? Ne? No zkuste si cihlu pustit na plný koule ...

A nejenom cihlu, ale i (snad) poslední týden zkouškového ve Finsku (to je dobrá věta na to, že je 10.12 ne?). Ale začnu od začátku, ať zase na nic nezapomenu.

Jelikož na úterý byla naplánovaná zkouška z finštiny, v pondělí jsem se důsledně připravoval (uvařil jsem si oběd, dal si kafe, shlédl pár dílů bigBangu, ...). Ačkoliv se to zdá nepravděpodobné, s tímto stylem učení mi den utekl jako voda. V úterý po probuzení (už bylo venku světlo, to znamená po deváté ranní) jsem měl ale špatný pocit, že finštinu stále ještě neovládám tak, jak bych měl. Vyrazil jsem tedy na univerzitu, abych se v klidu (a daleko od nejbližší klávesnice) podíval na onen záludný jazyk. To se mi náramně podařilo, našel jsem studovnu bez počítačů, zašil jsem se tedy do rohu a ... usnul. No zkrátka - moc jsem tomu nedal, ale přesto jsem šel ve čtyři hodiny na zkoušku. Ačkoliv jsem si s něčím nevěděl rady, doufám, že celkově to bude dobré, přeci jenom něco jsem z té hlavy vylovil.

Ve středu jsem si musel maličko přivstat, a být ve škole už na desátou, abych si napsal opravnou písemku z předmětu Web Publishing. Písemka byla podobná té předchozí, tak uvidíme, jak dobře nebo špatně bude hodnocena tentokrát. Po obědě jsem vyrazil na další přednášku managing ebusinessu, kde jsem tak trochu očekával, že už nebudeme probírat nic nového a možná už dostaneme známky. Chyba! Profesor vesele pokračoval, dokonce jsme dostali za úkol napsat poslední report (doufám, že poslední) a uzavírat klasifikaci prý bude až příští týden. V ten bylo venku dosti zima (teplota ani přes den nevystoupala výše než -19°C), a tak když jsem jel večer nakupovat, čekání na autobus v -22°C nebylo dvakrát příjemné. Během těchto dvou studenějších dnů jsem opět vytáhl foťák a vyfotil pár zimních snímků. Jako první však musím zveřejnit stojany na kola, které nezůstávají prázdné, ani když je venku sníh a -15°C!!! 

Výsledky ještě nevím, ale pokud se vše povede, tak touto středou (5.12) pro mě skončilo (jo skončilo, neupsal jsem se) zkouškové :) Musím tedy ještě příští týden na poslední přednášku, ale to už je drobnost. 

Ve čtvrtek to tedy bylo potřeba oslavit (alespoň trošku). A zrovna se nám to sešlo s takovou pěknou vánoční akcí. Všichni, kdo se účastnili, si náhodně vylosovali jednu osobu, které měli podle předem připravených indicií koupit vánoční dárek do 5€. Indicie, které jsem dostal já zněly: hnědé, silné, tekuté. Jsem Čech, tak co mě napadlo jako první - pivo. Ačkoliv byste mohli namítat, že "silné" pivo rozhodně není, tak ve Finsku se to dá vyřešit tak, že zajdete do Alko shopu a koupíte jedno z těch silnějších dovážených (alkohol nad 5% dostanete pouze zde). Na oplátku jsem si přál plyšového slona, kterého jsem popsal indiciemi: šedivé, velké, a není to k jídlu. Slona jsem nakonec nedostal, ale mám pěkné rukavice. Večírek se povedl, sešlo se nás hodně a dokonce jsme měli jednu z velice luxusních lokalit - desáté patro v Rasppi. Jedná se o studentské bydlení v centru, kde nejvyšší patro je vyhrazeno pro podobné večírky, je zde i sauna a výhled je opravdu super.

A abych těch párty nebylo málo, další párty byla hned den potom v pátek. Jednalo se o rozlučkovou párty, jelikož se semestr blíží ke konci a tak popis jako: zamluvený klub pouze pro studenty, nějaké občerstvení v ceně a přineste si vlastní alko nakonec přilákaly dosti studentů. Akce probíhala zajímavě (dokonce jsem na několik prvních hodin obdržel foťák a měl za úkol fotit), a tak ani nevím, jak to tak rychle uteklo a ocitli jsme se okolo čtvrté ranní v TOAS City (jiné studentské bydlení v centru). Hlad byl veliký, a tak tímto dodatečně děkuji Alex za francouzskou polévku a mák, který jsme úspěšně použili na Zuzčiny špagety (prý šišky s mákem, ale ze špaget). Po několikáté jsme v rámci večera a brzkého rána ještě ochutnali slovenskou slivovici (no sakra, ta byla ...), a tak jsem dorazil k nám na byt až okolo šesté ranní. To se Marco ještě v kuchyni učil a Matti právě vstával. Když jsme se tak pěkně sešli, tak jsme ještě okusili červené víno, pravý italský parmezán (správně je to Parmigiano-Reggiano) a finskou šunku. Kolik bylo hodin, když jsem se dostal do postele už mi nějako vypadlo z paměti (nebo se to možná ani neuložilo ...), každopádně povedený večer (a ráno).

Probudil jsem se do šera v domnění, že se teprve rozednívá. Chyba! Ono se stmívalo. Je pravda, že ono je mezi ranním a večerním stmíváním pouze 5 hodin, ale i tak. Vstát ve tři hodiny odpoledne se mi dlouho nepovedlo. Zbytek víkendu jsem tak nic neudělal, akorát si připravil věci na příští týden (poslední report do managing ebusiness) a stále kontroloval, zdali už nejsou zveřejněny výsledky zkoušek. A ono stále nic. Takže o výsledních až příště :)

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 22 - dvoje okna, dvoje dveře, dvoje ...

Stejně jako ve starých chalupách, tak ve Finsku narazíte na dvojí izolaci proti zimě (a hluku). Ať jdete kamkoliv (univerzita, banka, restaurace, ...) téměř vždy musíte projít skrze dvoje dveře. Někde je mezi nimi pouze pár centimetrů, někdy je prostor široký i několik metrů. Důvod je prostý, nechat zimu venku. A nejsou to pouze dvoje dveřní prostory, ale i okna. Zkrátka a jednoduše, zima je zima, tak ať zůstane venku.