Helsinki podruhé, Tallinn

Tak mám za sebou další týden, a jestli byl vydařený posuďte sami. Jako obvykle však začnu školou. Předměty se ustálily a mě ranní budíček v pondělí probudil včas, abych dojel na další hodinu předmětu ITIY3 - Introducing to web publishing. Opět nic nového, během čtyř hodin si ale hraji s CSS , HTML, ... a tak nakonec předmět pěkně utíká. Odpoledne před finštinou mířím opět do posilovny a sauny, abych poté červený jako rajče usedl na další hodinu finštiny. Nevím proč, ale během minulého týdne jsem dostal emailem pozvání na přednášku o práci ve Finsku pro mladé výzkumníky. Navíc zde byla informace o malém občerstvení (kdo by nejel, že?), tak jsem se v úterý odpoledne opět nacházel na půdě univerzity v učebně společně s doktorskými studenty (bylo nás celkem asi 12) a připadal jsem si jako páté kolo u vozu. Avšak kafe a borůvkový koláč byly vynikající, a abych ty kalorie spálil, šel jsem opět do posilovny. A jelikož bylo zase hnusně (jako posledních asi 14 dnů), tak jsem se šel před posilovnou ohřát do sauny. Poté posilovna a odpočinek zase v sauně. Cesta domů, a jelikož bylo úterý, tak večerní sauna u nás na budově  (asi už to trochu přeháním, třikrát denně v sauně je fakt moc). Středa opět ve znamení vzdělání a první informace o výletu do Tallinnu. Čtvrtek dodělat všechny povinné úkoly  pro tento týden (a udělat tousty na cestu) a pátek v 10:00 start směr Helsinki a Tallinn.

HELSINKI podruhé

Národní muzeum Helsinki

První překvapení přichází už před odjezdem, když se svým batůžkem stojím před TUT a začínají se scházet ostatní účastníci s obrovskými kufry, batohy, igelitkami, ... (nezapomněl jsem na něco?). Moje obavy se ale ukazují liché, kufry jsou prý téměř prázdné, plán je naplnit je až v Tallinnu (o tom ale později). Opět na čas (přesně v 10:00) opouštíme Tampere a za dvě hodiny stojíme v Helsinkách před národním muzeem. Muzeum mapuje historii Finska od dob pradávných, přes středověk až téměř do dob současných a lze zde tak nalézt výstavu zbraní, mincí, oděvů a zkrátka všeho, co má s historií nějakou spojitost. Po muzeu míříme do studentské restaurace v Helsinkách (jako studenti máme studentskou cenu ve všech studentských restauracích po celém Finsku - super :)) a na další prohlídku Helsinek. Počasí nám ale nepřeje (fotku muzea jsem vytáhl z mé první návštěvy Helsinek), takže naše prohlídka spíše připomíná putování mezi místy, kde se dá schovat před deštěm. V sedm hodin máme sraz v centrálním přístavišti, přejíždíme do západního přístaviště, a v devět hodin (přesně po dvou měsících ve Finsku) opouštím Finsko a mířím směrem estonské půdě.

Počasí moc nepřálo

TALLINN

chrám Alexandra Něvského

Po třech a půl hodinách na lodi (rozbouřené moře, proto cesta trvala déle než obvykle), kde jsem většinu stejně prospal na zemi v nejvyšším patře, vystupujeme v Tallinnu. Asi vypadám jinak, a tak jsem to já, kdo je náhodně vybrán a zkontrolován celními úředníky. Okolo jedné ráno se ubytováváme v hostelu blízko centra, a jelikož je noc ještě mladá (a venku lidí jako za prvorepublikového průvodu), vyrážíme poznávat místní ceny alkoholu. Prvním příjemným překvapením je pivo - celkem dobré, dokonce celý půllitr (žádná finská třetinka) a cena 2,9€ (na české poměry neuvěřitelné, po finské zkušenosti super cena). Další novinka - minimální odběr panáků je pět (cena 6,6€ pro slabší koktejly, 9,9€ pro lepší kousky). Cestou ještě pořizuji pár fotek nočního města a téměř nad ránem uleháme v pokoji pro 12 lidí.

Sprcha, snídaně a prohlídka města. Poprvé vidíme párty město za dne a některým se začínají vracet vzpomínky na minulou noc. Tak něco obecnějšího o Tallinnu - hlavní město Estonska, kde žije přibližně 400 000 obyvatel prošlo několika obdobími, které se silně podepsaly na jeho nynější formě. Město je budováno ve vrstvách (starší opevnění je možno vidět v podzemních garážích) a městu vévodí historické centrum, které stojí na vyvýšeném místě a je z něho krásný výhled do širokého okolí. Odpoledne tak poznáváme město a k večeru se přesouváme na další estonskou vyhlídku - televizní věž, 314 m. Z věže jsou nádherná panoramata jak na širé moře, tak do zalesněného Estonska. Večer se odehrává v stejném duchu jako předešlá noc, ale v jiném baru. A vypadá to, že Estonci si potrpí na "happy hour". Akce 2 za cenu 1 jednoho dostává trochu jiný rozměr, jakmile musíte místo pěti panáků, objednávat panáků minimálně 10 (cena ale stejná 6,6€). Z obrovské nabídky, kde lze nalézt i drinky jako "Eat shit and die" nebo "My asun is bleding" (rajčatový džus, vodka, tabasco a chilli - opravdu nechutné), objednáváme každý deset panáků s domluvou, že si je navzájem povyměňujeme. Psát dál asi nemá smysl :)

Sprcha, snídaně a prohlídka KGB muzea. Muzeum v 23. patře v dominantním hotelu Viru přímo uprostřed města. Dozvídáme se, že kostelní věž sloužila jako obrovská špionážní anténa (a za dobrého počasí bylo možno odposlouchávat i taxikáře v Helsinkách), nebo že toto pracoviště sloužilo jako odposlouchávací bod pro hovory mezi Finskem a pevninskou Evropou. Po prohlídce balíme v hostelu věci a míříme za nákupy do přístavu. Když říkám nákupy, myslím tím nákup nadměrného množství alkoholu za estonské ceny. Vodka 0,5 l, 40 %, 4,5€ (Finsko cca 12€), kartón piva 11€ (stejné pivo ve Finsku 26€). Umíte si tak představit, jak to vypadalo na lodi cestou zpět. Moře ale bylo klidné, dokonce vysvitlo i sluníčko a tak po třech hodinách opět vstupujeme na finskou půdu (a opět zde můžeme zůstat další tři měsíce bez povinnosti nahlásit se na policii). V autobuse cestou zpět do Tampere to vypadá spíše jako návrat alkoholiků do léčebny, alkoholu plný autobus a všichni tvrdě spí po dvou těžkých nocích. Pro úplnost přidávám pár fotek, a jelikož to s výlety vypadá dobře,  máte se v příštích týdnech na co těšit :)

ESTONSKÁ ZAJÍMAVOST č. 10 - semafory s odpočtem času:

Pro dnešek zajímavost z Estonska, do Finska zase příště. A ačkoliv tuto novinku zkouší i Praha, tak to až zase tak jedinečné nebude. Ale přeci to zkusím. Mám na mysli semafory pro chodce s odpočtem času. Nápad je to jednoduchý a velice užitečný. Za celou dobu jsem neviděl nikoho, kdo by přebíhal na červenou, protože ví, za jak dlouho tu bude zelená. A funguje to i obráceně, když zbývá pár sekund zelené, lidé zrychlí a vyklidí vozovku včas. Prosté, jednoduché, účinné.

Třetí školní týden

Hned na začátek děkuji všem, kteří se po mé výzvě ozvali, abych věděl, že nějací čtenáři tu rozhodně jsou. A jelikož všechny předchozí příspěvky byly dosti dlouhé, slibuji, že tento příspěvek o něco zkrátím. Ale začnu zase školou a trochou statistik. Jelikož je toto můj devátý příspěvek, tak to znamená, že jsem ve Finsku již téměř devět týdnů (a uteklo to sakra rychle). Ačkoliv někde ještě ani nezačali, tak pro mě byl tento týden již třetím vyučovacím týdnem ve Finsku. 

Začnu tedy hned v pondělí, kdy jsem měl první hodinu předmětu ITIY3 - Introducing to web publishing. Předmět je vyučován od 10 do 14 hod (pouze v první polovině) a je hodnocen pěti kredity. První hodina byla spíše obecné seznámení se základy publikování a s jazykem HTML, takže jsem opět maličko nevnímal. Doufám, že další hodiny budou přínosnější a naopak zkouška zůstane v tomto jednoduchém duchu. Mezi tímto kurzem a další lekcí finštiny mám více než dvě hodiny volno, a jelikož počasí bylo opravdu hnusné, tak jsem zašel mezi lekcemi opět do sauny (jak já mám to saunování rád :)). Naše hodiny finštiny se zrychlují (více práce na doma) a ačkoliv mám absolvovaný EILC kurz, tak už to není takové "lážo-plážo" jako dříve. 

Během úterý jsem opět musel vyřídit další formality ohledně mého nového learning agreementu. Po dalších instrukcích jsem byl obeznámen s faktem, že změny v learning agreementu nestačí poslat elektronicky, ale je nutné daný formulář poslat i poštou. Vyrazil jsem tak na poštu, koupil nejobyčejnější obálku velikosti A5 (1,2€), vložil learning agreement, nadepsal adresu a odeslal směr ČR (0,8€). Ano, opravdu jen 80 centů! Jedna z mála věcí, co je zde levnější než v Čechách (cena obálky ty poštovní služby ale pěkně kompenzuje).

Středa se odehrávala opět ve znamení školy, kde jsme byli v rámci předmětu TIETS22 - Managing E-Business rozděleni do několika skupin, a jak jsem již psal dříve, jednou z mnoha součástí celkového hodnocení bude i skupinové psaní blogu na zadané téma. Naše skupina šesti lidí o složení - Čech, Fin, Ital, Španěl, Ind a Íránec (vůbec jsem nevěděl, že jich je tu tolik - toto je již třetí člověk z Iránu, kterého jsem tady potkal) si vybrala téma o cestování, tak se máte na co těšit (návštěvnost blogu je jedno z hodnotících kriterií). Po této přednášce mám další lekci finštiny, a jak nám bylo mírně naznačeno v pondělí ("naučte se ty slovíčka, bude se Vám to hodit"), tak jsme ve středu psali test. Tři minuty, osm slovíček a vše správně (doufám, sousedé to měli taky tak). A tím končím sekci o škole.

Párty jsou tu na denním pořádku, stačí jen vyrazit do centra a vždycky nějakou tu párty trefíte. Už se ale začínají měnit názvy a slovo "first" je k vidění už pouze zřídka. Slova jako "international" a "xchange" ale zůstávají, a tak jsme ve čtvrtek vyrazili do klubu Kuba na "XCHANGE PARTY - Traffic Light Edition". Název napovídá o co se jedná, ale pro jistotu to shrnu. Zelená je barva pro nezadané osoby (ideální příležitost pro moje zelené tričko?), žlutá je barva pro komplikovaný vztah a červená pro ostatní (rozuměj šťastně zadané, ženaté a vdané). Původně jsem ani neměl v plánu na párty vyrazit (takže bez lístku), ale to se tak sejde a najednou "buch!", 4€ vstup, 3€ šatna a jsem uvnitř (se šatnou to ale začínáme vychytávat, za bundu a batoh se platí stejně, ale do batohu se vejde spousta bund, že? :)). Musím uznat, že párty to byla zase velice povedená, a jelikož se mě nechtělo platit za bus ani jít zase pěšky (navíc v dešti), tak jsem vydržel až do konce. Klub zavíral před čtvrtou (poprvé nás vyhazovač začal vyhazovat už v 3:35, ale museli jsme dopít, do šanty, ...) a první neplacený autobus mi jede z centra od nádraží až v 4:44 (takhle se mají dělat jízdní řády - alespoň se to dobře pamatuje). Ocitl jsem se tedy ještě na kolejích v centru, kde nás bylo asi dvacet a Italové opět nezklamali a začali si vařit večeři. Netrvalo dlouho a musel jsem běžet na bus (a měl jsem prý zůstat, byly i čerstvé italské croissanty), který jel na čas a speciálně pro mě. Nebo to tak alespoň vypadalo, jelikož jsem byl v autobuse pouze já a řidič. Díky zastávkám na znamení jsem tak měl autobus jako taxíka a za osm minut jsem byl doma (paráda oproti 1,5 hodině chůze).

Krůtí steak, hranolky, obloha

Jak jsem psal v dřívějším příspěvku, když se počasí ve Finsku vydaří, tak i dlouho vydrží. Tak přesně tenhle týden se nevydařilo a zhruba od středy furt prší (a vypadá to, že bude pršet i celý příští týden). Teplota nepřeleze 10°C, a tak jsem zbytek týdne týdne strávil nad školní prací, vařením, uklízením (už bylo trochu na čase), zašíváním, pečením apod. Prostě jako správná hospodyňka. Taky to vypadá, že Marco (můj italský spolubydlící a zarytý fanoušek Juventusu) ze mě chce udělat fanouška fotbalu, takže jakmile hraje Juventus, o zábavu je postaráno. Při pohledu na teploměr a pohledu z okna začínám trochu závidět erasmákům ve Slovinku, ve Španělsku nebo třeba v Portugalsku ty jejich stále letní teploty. Ale netrvá to dlouho a těch dvacet metrů do sauny absolvuju celkem často :) 

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 9 - Auta pro teenagery:

Další zajímavostí je zde poměrně velká oblíbenost malých aut pro teenagery. V Čechách jsem se s tím prakticky nesetkal, zde ve Finsku jich vidím každý den několik. Je to vlastně motorka (akorát má čtyři kola, střechu, volant, ...), a tak ji (to) můžete řídit již od patnácti let. Maximální rychlost je omezena dle předpisů pro takové stroje na 45 km/hod a všechna vozidla mají na kufrových dveřích výrazně značený trojúhelník. Čím menší auto, tím větší však reproduktory lze občas nalézt uvnitř. Ale popravdě, přiznejte se, kdo v patnácti nechtěl svoje vlastní auto s co největšíma reprákama?

Helsinki poprvé

Škola se začala opravdu projevovat a práce začalo přibývat. V tomto týdnu byly první deadliny pro domácí úlohy, a tak bylo opravdu načase začít něco dělat. Finové dosti striktně dodržují, že 1 kredit je cca 27 hodin práce (ano umím si to představit při bakalářské či diplomové práci, ale třeba Staudkovy předměty?). To znamená, že v předmětu Managing e-business (10 kreditů) bude práce asi celkem dost. A taky první úkol tomu nasvědčoval. Úkolem bylo vyhledat a porovnat nabídky letenek minimálně z tří internetových obchodů. Přesněji letenky z Helsinek do Dillí a zpět v pevně daný termín (s maximálně dvěma přestupy a časem <20 hod) a několik letenek v rámci celé Indie. Ačkoliv jsem myslel, že to zvládnu za pár chvilek, tak jsem nad tím pár hodin rozhodně zabil.

Dalším z řady časově náročnějších předmětů je předmět Principles of Usability, User Experience and User Interfaces (zkráceně PUXUI). Předmět za pět kreditů, pouze v elektronické formě, tzn. 5 x 27 hodin práce vyučovaných pouze v první polovině (135 hodin na 7 týdnů výuky -> téměř 20 hodin týdně?). Tomu také odpovídá množství článků, knih a recenzí, co máme za týden přečíst (nebo spíše v mém případě alespoň prolistovat).

Ale konec pesimismu a trochu života do toho umírání. Během týdne jsem jednak kontroloval předpověď počasí (že by už konečně nějaký ten výlet?), ale také pravidelně navštěvoval saunu. Povím Vám, že v hnusném počasí (co tady nyní vládne) je opravdu parádní odskočit si mezi přednáškami do sauny a nabrat tak trochu tepla s sebou. A jak jsem již prozradil v nadpisu, na neděli to vypadalo s počasím velice slibně, a tak jsem v sobotu koupil lístky a další ráno odjížděl směr Helsinki.

HELSINKI (švédsky Helsingfors)

Helsinki Cathedral

Lístky nakoupeny (12,22€ za jednu cestu), svačina připravena, 7:32:00 odjíždíme z Tampere. Schválně jsem přidal i vteřiny, jelikož jsme vyrazili opravdu na vteřinu přesně. Vyrazili je také celkem dobré slovo, jelikož během chvíle jsme frčeli v osobním vlaku kolem lesů, jezer a vesniček rychlostí 160 km/h! Celkem slušná rychlost na osobní vlak. Po pár zastávkách (se slinou od úst a asi hodině co si nepamatuju) jsme v 9:40 stáli na hlavním nádraží v Helsinkách (více než 180 km za 2 hod a 10 minut, to by šlo). Vyrazil jsem tedy jako správný turista přímo do informační kanceláře, vyzvedl si tištěného pěšího průvodce, mapu a posnídal na schodech před asi neznámější památkou v Helsinkách - Helsinki Cathedral.

Banka

Jak jsem již psal, počasí přálo, a tak se začal rýsoval plán dle pěšího průvodce. Celkem zde je pět pěších tras rozdělených především podle zájmu. Času bylo více než osm hodin, tak začněme trasou č. 1: Historical centre. Trasa o celkové délce šesti km, která prochází okolo téměř všech důležitých historických památek Helsinek. Začíná a končí před katedrálou a během cesty se podíváte do přístaviště, několika parků a samozřejmě uvidíte téměř všechny historické budovy, jako např. budovu Finské národní banky (údajně čtvrtou nejstarší banku na světě). Trasa zvládnuta po více než 2,5 hodinách (taky jsem párkrát špatně odbočil a v některých místech si trasu zkrátil) a další na řadě je trasa č. 4: Smell the sea. Další šesti kilometrová trasa se začátkem u Prezidentského paláce Vás zavede přes velvyslaneckou čtvrť a velké helsinské parky zpět do centra města. Ke konci jsem z trasy opět maličko odbočil a plynule jsem tak navázal na trasu č. 3, která je ze všech tras nejkratší (2,5 km) a prochází skrze uměleckou čtvrť. Opět jsem se tak ocitl před hlavním nádražím, kde je začátek předposlední pěší trasy.

Prezidentský palác

České velvyslanectví

Pohled z olympijské věže

Trasa č. 2 (opět 6 km, asi nějaké magické číslo) vede okolo budovy finského parlamentu až k olympijskému stadionu a zpět k hlavnímu nádraží okolo dalších dvou finských jezer (kdybyste denně viděli 3 jezera, bude Vám trvat cca 180 let, něž uvidíte všechna finská jezera). Součástí olympijského stadionu je vyhlídková věž (72m vysoká, vstupné 3€ - ještěže mám ten kus studentského plastu), ale s jasnou oblohou to rozhodně za to stojí. Cestou zpět jsem se z trasy opět vychýlil a (vzhledem k času) prošel pouze část poslední trasy č. 5 (ulicemi městské části Kallio). Okolo sedmé večerní tak dorážím k hlavnímu nádraží, kupuji si dva cheesburgery (5,4€, asi přístě budu o hladu) a opět usedám do osobního vlaku mezi finské studentstvo mířící stejně jako já do Tampere. Při kontrole jízdenek se snažím vypadat jako Fin, zdravím finským způsobem "Moi!" (Ahoj), při neznámé finské větě od průvodčí vypadám trochu vyděšeně, ale rozumím jednomu slovu - "opiskelija" (student), a tak opět vytahuji kus plastu s mojí fotkou a s pokyvováním od průvodčí končím kontrolu slovem "kiitos" (děkuji). Jůůů, funguje to, opět tak opírám hlavu o sklo a probuďte mě za cca dvě hodiny v Tampere. "Hyvää yötä!" (Dobrou noc)

Čtvrť Kallio

Kallio Cathedral

PS: Více fotek z Tampere je nalezení zde:

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.474695839216815.95970536.100000292094236&type=3&l=6b52d54625

a více fotek z Helsinek je zde:

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.490969134256152.95975151.100000292094236&type=1&l=e45083f081

(mělo by běhat bez přihlášení, albumy jsou veřejné)

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 8 - zálohy na všechno:

Je to velice elegantní řešení, jak alespoň trochu vyřešit problém s přecpanými kontejnery a věčným nepořádkem v podobě plechovek u cesty a plastových láhví v poli. Skleněné láhve jsou tu zálohovány stejně jako v ČR (záloha je 0,2€, alespoň na skleněné láhve od piva), plastové láhve jsou zálohovány 0,4€ a plechovky jsou zálohované po 0,15€. Vrácení je velice jednoduchá záležitost, vše nastrkáte do jednoho automatu, který to roztřídí za Vás a Vy tak dostanete pouze "účtenku" s čárovým kódem. Existuje zde taky určitá skupina lidí, kteří se sběrem těchto vratných obalů živí. A občas to asi i docela pěkně vynáší - například během nějaké větší události je zde spousta lidí, kteří popíjejí pivo v plechovkách, a o jejich úklid je tak bleskurychle postaráno. A když vidím ty plné pytle plechovek, občas mám myšlenky, že by se tím dalo i celkem solidně přijít na nějaké to euro navíc :-)

Škola začíná, sauna pokračuje

Z minulého článku to skoro vypadá, že orientační týden byl jenom zábava a žádná škola. Ono to vlastně není daleko od pravdy, ale kdo by si stěžoval, že? (navíc za 2 kredity). Takže stejně jako základoškoláci a středoškoláci v ČR i já nastupuji první zářijový týden do školy. Ale než Vás začnu nudit popisem všech mých předmětů, chtěl bych napsat pár slov o mojí nové univerzitě a trochu oběcně o univerzitách tady v Tampere.

V Tampere jsou celkem čtyři univerzity. Největší z nich - UTA (University of Tampere, moje hostitelská univerzita) má okolo 16000 studentů, na TUT (Tampere University of Technology) studuje asi 12000 studentů, na univerzitě aplikovaných věd TAMK (Tampere University of Applied Sciences) je cca 10000 a jako poslední je v Tampere policejní univerzita (Police College), kterou prošli, nebo projdou všichni policisté ve Finsku. 

Main building

UTA je situována nedaleko centra Tampere a skládá se minimálně z pěti budov. Main building, kde lze nalézt největší přednáškové sály, studijní oddělení, hlavní menzu a několik kanceláří. Potom jsou zde budovy PinniA a PinniB, kde jsou menší učebny, kanceláře i další bufety, které v době oběda slouží stejně jako menza. Přes silnici je budova Linna, kde je umístěna knihovna a počítačové učebny a trochu stranou pod kopcem je Atalpa building, kde se nachází sportovní hala, aerobic hala, posilovny a sauna (o tom ale později).

Ještě trochu obecně, jak zde vypadá školní rok. Začíná se hned na začátku září (tento rok 3.9) a semestr je rozdělen na dvě poloviny. První z nich trvá od 3.9 do 12.10, po ní následuje týden volna (nebo zkoušek) a druhá polovina trvá od 22.10 do 14.12. Týden před Vánocemi je prostor na ukončení předmětů zakončených zkouškou a hned po Vánocích následuje další semestr (a 17.5 mají studenti vyřešeno a více než 3 měsíce prázdnin před sebou). Některé předměty jsou vyučovány buď v obou polovinách, nebo jenom v jedné. Můj seznam předmětů je následující:

• Managing e-business, 10 kr, vyučován v obou polovinách
• Finnish language - survival course - 2kr, vyučován pouze v první polovině
• Finnish language - follow up course - 2kr, vyučován pouze v druhé polovině
• Introducing to web publishing - 5kr, vyučován pouze v první polovině
• Principles of Usability, User Experience and User Interfaces - 5kr, vyučován pouze v první polovině

Takže jak je vidět, první polovina semestru bude o něco horší, o to lepší bude druhá polovina, kde je plánováno hodně výletů atd. (o tom ale za velmi dlouho). Celkem mám 28 kreditů (24 výše popsaných, 2 za orientační týden a 2 za EILC kurz).

Po rozkoukání z orientačního týdne jsem tedy hned v pondělí nastoupil na svojí první hodinu finštiny. Přiznám se, že základy jsou stejné jako jsem měl na EILC kurzu, a tak jsem celou hodinu pokyvoval, pospával a všemi různými prostředky se snažil zabít čas. Abych jenom nenadával, musím uznat, že některé věci pro mě byly nové a některé jsem si rád znova oživil. Aby toho takhle v pondělí nebylo málo, rozhodl jsem se zaplatit 40€ sportovní poplatek, díky němuž můžu navštěvovat na univerzitě jakýkoliv sport (třeba i zumbu, bodyfitness, jógu, ...), posilovnu a saunu (ano, opravdu máme v rámci školy saunu). Nově vybavená posilovna, rozdělená do dvou sakra velkých místností (prý dámská a pánská posilovna, jinak také fitness and muscles) byla rekonstruována v roce 2010 a opravdu je zde veškeré vybavení nové a plně funkční. V úterý jsem tedy nezahálel, a jelikož nemám tento den žádný předmět (a sauna u nás v budově, kde bydlím, je otevřena jenom Čt,Pá,So) rozhodl jsem se jet lehce zacvičit si a hlavně zajít do sauny.

Středa, a studentů je ve škole třeba. Tak jsem napochodoval na první přednášku předmětu Managing e-business, který je pro mě klíčový, jelikož opravdu potřebuji oněch 10 kreditů za jeho absolvování. Předmět má také celkem zajímavé ukončení, není zde žádná zkouška, ale hodnotí se studentova práce během semestru (jak individuální, tak skupinová). Po této přednášce jsem měl další hodinu finštiny - dotace je 2 x 2 hodiny týdně a opět jsem během hodiny pospával, pokyvoval a poprvé psal do své nové učebnice, kterou jsme si museli jako jedinou koupit (6€).

Ve čtvrtek jsem se rozhodl upravit svůj původní learning argeement, který jsem si sestavoval ze starých osnov ještě v dubnu v ČR, nechal jsem si jej podepsat a poslal jsem jej ke schválení prof. Matyášovi (v tu chvíli ještě neobsahoval předmět PUXUI - Principles of Usability, User Experience and User Interfaces). V pátek dopoledne jsem byl zklamán, prý je můj learning argeement chudý a mám si tak ještě nějaký předmět zapsat. Jelikož byl už pátek a první přednášku nějakého předmětu bych tak těžko stíhal, rozhodl jsem se zapsat si již zmíněný předmět PUXUI. Jedná se o elektronický kurz, kde budou probírána témata z tohoto šíleně dlouhého názvu předmětu (Principles of Usability, User Experience and User Interfaces). Kurz je vypsán pouze pro první polovinu semestru, a tak doufám, že toho nebude tolik a podaří se mi jej úspěšně ukončit.

Posledním předmětem, o kterém zde ještě nebyla zmínka, je předmět Introducing to web publishing. Důvod je ten, že tento předmět mi začíná až v pondělí 17.9, takže o něm budu referovat později.

Školy bylo dost, tak teď opět něco málo o zábavě. Jak jsem již naťukl v minulém článku, minulý týden jsem se zúčastnil několika "City tour" a také "Tampere Challenge". A jelikož nejsme žádná béčka, tak jsme jednu City tour vyhráli (o tom jsem již ale psal a ještě něco málo napíšu) a v Tampere Challenge jsme skončili druzí. To znamenalo, že jsme byli na úterý oficiálně pozváni na "Welcome sauna" (ano, další sauna pořádána další studentskou organizací), tentokrát do veřejné sauny Kauppi. Sauna je to opravdu výborná, leží na břehu jezera, a ať se zima, nebo léto, můžete se po sauně zchladit v jezeře Näsi. Nakonec jsme to vyzkoušeli několikrát a musím uznat, že pocit je to opravdu neopakovatelný (jezero mělo něco málo okolo 15°C). Zároveň jsme vyhráli malou láhev vodky (která zmizela opravdu rychle, a vzhledem k aktuální situaci v ČR stále vidím a není mi špatně) a v rámci akce byly připraveny grilované klobásky, brambůrky, bonbóny , ... Zase krásný a podařený večer.

Jak jsem již několikrát zmínil, vyhráli jsme i jednu z mnoha "City tour", za kterou jsme byli odměněni velkou sadou čokoládových bonbónů. A jelikož jsme je nespořádali hned na místě, tak pátek byl oním dnem, kdy jsme se domluvili, že je spořádáme. Každý ještě donesl nějaké svoje menší dobroty a pitivo a během večera jsme tak zahráli jednu z picích her (Kings - http://en.wikipedia.org/wiki/Kings_(game)) a s malým množstvím alkoholu jsme okolo desáté vyrazili do klubu Miami (vstup byl do 11 zdarma, šatna opět 2,5€). Vzhledem k volnému vstupnému tu bylo celkem plno, alkohol ze mě asi rychle vyprchal, a taky mě začala dohánět únava. Tak jsem se ocitl před druhou hodinou ranní v centru, bez spojení s vyhlídkou 1,5 hodiny pěší cesty. Natáhl jsem ale krok a po hodině a dvacetipěti minutách jsem odemykal dveře od bytu.

Počasí už není tak příjemné, jako bývalo na začátku srpna, ale i tak nás to neodradilo, abychom se v neděli nepustili do dalšího grilování. Navíc měl Emilio narozeniny, tak jsme mu pěkně popřáli, ugrilovali dalších několik kilo klobás, a jelikož večer začala být celkem zima, tak jsme se s první tmou rozjeli zpět do svých domovů. Týden to tak byl opět náročný, ale vydařený.

A před další finskou zajímavostí trochu interakce - kdo to tu vůbec čte? Nepíšu si to náhodou jako svůj deníček, který je tak trochu veřejný? Ozvěte se mě jakoukoliv cestou, budu jedině rád.

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 7 - hook-up system:

Další finské odlišnosti si všimnete celkem brzo, vlastně skoro už na letišti (tedy spíše před). Téměř na všech parkovištích jsou k vidění takové zvláštní krabičky, jako by značily, kde kdo má jakou rezervaci. Pravdou však je, že v krabičkách je zaveden elektrický proud a především v zimních měsících se může stát, že se Vám takový pomocník bude velmi hodit. Zapojíte potřebné kabely a během chvíle máte teplý motor a neměl by tak být problém auto nastartovat. Aby se však dal tento pomocník pomocí kabelů k autu zapojit, a nebylo nutné každé ráno otevírat víko motoru, jsou již u nových aut vpředu připraveny konektory pro toto zapojení. Pokud máte starší automobil, nebo automobil z dovozu, není problém tuto věc k motoru doplnit.

Orientation week, vše znova od začátku

Univerzita

Týden volna a zábavy za sebou a jelikož Erasmus není pouze o zábavě (ačkoliv to tak může vypadat), tak jsem se v pondělí vydal na první kurz orientačního týdne. Oficiálně se začínalo již v 9:30, ale jelikož jsem měl formality vyřízeny, tak jsem jel do školy až na 10:00, kdy začínala první přednáška. Přednáška se týkala toho, jak správně vyplnit papíry, co je potřeba udělat po příjezdu (nahlásit poště svojí adresu, případně se nahlásit na policii, pokud plánujete být ve Finsku více než 3 měsíce v jednom kuse), jak se vyrovnat s novou kulturou atd. Většinově se informace opakovaly z věcí, které jsem se dozvěděl na EILC kurzu, a tak jediná přínosná věc v tento den byla prohlídka univerzity. Hned první den se mi zde celkem zalíbilo, máme tu zhruba 7 "občerstvovacích stanic" (menzy, kavárny, bufety), papírnictví, sportovní halu a samozřejmě spoustu učeben a poslucháren.

Úterý se neslo ve znamení poznávání nových budoucích spolužáků, a tak jsme hned ráno vyfasovali kafe, koláčky a jmenovky s naším jménem a zemí odkud pocházíme. Ačkoliv jsem myslel, že Erasmus je v Evropě téměř majoritní výměnný program, tak poměr evropských vs asijských studentů mě vyvedl z omylu. Čechů nás tu bylo pár, během dne jsem narazil na celkem 4 kusy, zato jižanské národy nezklamaly a vyslaly do Finska opravdu značné množství studentů. Během dne jsme byli oficiálně přivítáni, dozvěděli jsme se pár informací ohledně systémů na univerzitě a prezentovaly se studentské organizace (a že jich je). Odpoledne jsem se tak připojit k ESN FINT, za 2€ poplatek jsem dostal další SIM kartu se 7€ kreditem, slevy na výlety a pozvání na odpolední piknik (no neberte to). Jak jsem již naťukl další plán, na půdě univerzity pokračovalo seznamování až do 17 hod a potom následoval "piknik" (spíše setkání na střeše s pár sušenkami).

Středa nás rozdělila do skupin dle studia, takže jsem poprvé poznal svoje pravé spolužáky (Němci, Poláci, Brazilci a spousta Asiatů). Večer se konala další párty pro všechny exchange studenty - "First exchange foam party". Slovo "first" berte s maximální rezervou, jelikož již cca tři týdny začínají všechny párty tímto slovem a vypadá to, že ještě dlouho neskončí. Párty to byla povedená, až na několik ale: 1) vstupné 2€, šatna 3€!!? 2) Foam párty - větší nafukovací bazének s trochou pěny 3) asi opravdu všichni zahraniční studenti v Tampere (cca 1000 studentů) v jednom klubu. Celkově ale pozitivní zážitek a vyprané džíny :)

Aby těch "City tour" nebylo málo, tak se ve čtvrtek kromě přednášek konala i další prohlídka města. Nebo alespoň to tak mělo vypadat. Pořadatelem byla studentská organizace Luuppi (pro studenty informatiky, matematiky a statistiky), která tuto prohlídku pořádá jak pro zahraniční studenty, tak studenty prvních ročníků. Ačkoliv se průvodce snažil o pár slov během jízdy autobusem, nerozeznal jsem ani to, v jaké řeči hovořil. Autobus se ještě před odjezdem proměnil na pojízdný bar a tak byly časté zastávky více než vítané. Večer program pokračoval welcome saunou, první kolo kluci, druhé ženy, třetí unisex. A věřte tomu, že Finové (a Finky) nemají s nahotou problém. Program to byl nakonec vynikající vzhledem ke skutečnosti, že jsme měli pro sebe nejvyšší patro kancelářské budovy se saunou, terasou a překrásným výhledem do Tampere. Chvíle to byly opravdu nezapomenutelné, jako postávání s ručníkem kolem pasu na terase, vysvětlování Finům, kolik v ČR stojí pivo apod. 

Karaoke bar

V pátek byla poslední možnost podepsat se na podpisovém archu, kde Vám jeden podpis přinese dva kredity (proč ne - dva kredity za orientační týden, nebo spíše za jeden podpis nehledě na prezenci). Také to byl den, kdy se konala další z "City tour", nyní pořádaná ESN v duchu soutěže. Rozděleni jsme byli do družstev po pěti, každých deset minut startovala tři družstva a cílem bylo splnit (nebo co nejlépe podplatit) úkoly na různých lokalitách po městě. Opět jsem se tak podíval na věž Pyynikki, do přístavu či na veřejnou pláž. Úkoly byly různorodé a za originální vyřešení byly přidělovány bonusové body (dokonce i za můj holý zadek plovoucí v jezeře (15°C) jsme nějaké ty body navíc dostaly). Celá tour končila v karaoke baru (o tom ale někdy jindy), kde jsme si každá skupina (i někteří jednotlivci) zazpívali finské, anglické, víceznámé i méněznámé skladby a vyčerpáni soutěžemi jsme rádi stihli poslední autobus (naštěstí s méně lidmi než týden předem).

Každý den jedna City tour, tak jsem musel v sobotu udělat výjimku - stihl jsem dvě. Dopolední byla pořádána mojí univerzitou - pět autobusů nás vozilo asi dvě hodiny po městě (po místech, kde jsem byl snad vícekrát, než někteří místní) s opravdu povedeným výkladem, takže ačkoliv to byla moje již několikátá City tour, dozvěděl jsem se o Tampere spoustu nových věcí.

Odpolední byla pořádána studentskou organizací pro studenty TAMK (další univerzita v Tampere), ale nikdo tuto skutečnost nezkoumal, tak jsem se jednoduše začlenil. Rozděleni jsme byli do družstev po deseti, dostali jsem mapku s plánem stanovišť a po předchozích zkušenostech s uplácením jsme se rozhodli hned na začátku koupit nějaké to pivo a čokoládu navíc. To se ukázalo jako velice dobré řešení, a tak jsme nakonec na nejrůznějších disciplínách (nejdelší provaz z našeho oblečení, stavba lidské pyramidy, ...) nasbírali 197 bodů (z 200 možných). Budu trochu předbíhat, ale jednoznačně jsme to vyhráli. Odměnou nám tak byla kupa čokolád a čestná nášivka za nejlepší tým.

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 6 - bary, hospody, kluby:

Co tady čekat zajímavého a odlišného? Původně jsem myslel, že rozdílů nebude tolik, ale přeci jenom je jich více než dost. Na začátek je nutné říci, že ve Finsku platí zákaz kouření ve veřejných prostorech. To znamená, že hospody, bary, kluby jsou mnohem méně zahaleny v šedivém kouři a celkově musím uznat, že jsou zde hospody na vyšší úrovni (ještě aby ne za ty ceny tady ...). Objednáváte si většinou přímo na baru, kde okamžitě také platíte (ať v hotovosti nebo kartou) a pití si odnášíte ke stolu. Prázdné sklo necháváte na stole, dokud si jej obsluha neodnese. A tu začíná ten řádný rozdíl. Není přeci nutné odnášet půllitry po jednom, dvou, pěti, když jich můžeme vzít najednou i padesát. Ano, pokud se zde snáší sklo zpět na bar, uklízí se sklo v celé hospodě najednou - to znamená opravdu hodně skla. Stačí tak půllitry skládat do sebe, skleněnou věž opírat o rameno a postupně přidávat další a další půllitry. Je to celkem kouzelný pohled, a jako typický Čech čekáte, kdy se jim to nepovede (musím ale uznat, že se jim to zajím vždy povedlo).

Pokud si chcete více trsnout určitě si ve Finsku nezapomeňte doklad totožnosti. Ačkoliv máte vstupenku, stejně se musíte prokázat dokladem, kde bude Váše datum narození. Vstupenky na studentské akce se dají sehnat za rozumné peníze, ale co mi přijde přehnané je poplatek za šatnu - 2.50, 3, ale klidně i 4€ za odložení jedné bundy do šatny? (a v bundě Vás dovnitř nepustí). Škoda mluvit. Jak jsem psal již dříve, Finsko se snaží dosti omezit konzumaci alkoholu (o úspěšnosti lze snadno pochybovat), a tak všechny hospody mají otevřeno maximálně do 2:00 a noční kluby do 4:00. Líbí se mi ale systém ohlašování zavírací doby, kdy chvílí před zavíračkou zabliká veškeré osvětlení, a Vy tak víte, že je na čase dopít a jít.