Helsinki podruhé, Tallinn

Tak mám za sebou další týden, a jestli byl vydařený posuďte sami. Jako obvykle však začnu školou. Předměty se ustálily a mě ranní budíček v pondělí probudil včas, abych dojel na další hodinu předmětu ITIY3 - Introducing to web publishing. Opět nic nového, během čtyř hodin si ale hraji s CSS , HTML, ... a tak nakonec předmět pěkně utíká. Odpoledne před finštinou mířím opět do posilovny a sauny, abych poté červený jako rajče usedl na další hodinu finštiny. Nevím proč, ale během minulého týdne jsem dostal emailem pozvání na přednášku o práci ve Finsku pro mladé výzkumníky. Navíc zde byla informace o malém občerstvení (kdo by nejel, že?), tak jsem se v úterý odpoledne opět nacházel na půdě univerzity v učebně společně s doktorskými studenty (bylo nás celkem asi 12) a připadal jsem si jako páté kolo u vozu. Avšak kafe a borůvkový koláč byly vynikající, a abych ty kalorie spálil, šel jsem opět do posilovny. A jelikož bylo zase hnusně (jako posledních asi 14 dnů), tak jsem se šel před posilovnou ohřát do sauny. Poté posilovna a odpočinek zase v sauně. Cesta domů, a jelikož bylo úterý, tak večerní sauna u nás na budově  (asi už to trochu přeháním, třikrát denně v sauně je fakt moc). Středa opět ve znamení vzdělání a první informace o výletu do Tallinnu. Čtvrtek dodělat všechny povinné úkoly  pro tento týden (a udělat tousty na cestu) a pátek v 10:00 start směr Helsinki a Tallinn.

HELSINKI podruhé

Národní muzeum Helsinki

První překvapení přichází už před odjezdem, když se svým batůžkem stojím před TUT a začínají se scházet ostatní účastníci s obrovskými kufry, batohy, igelitkami, ... (nezapomněl jsem na něco?). Moje obavy se ale ukazují liché, kufry jsou prý téměř prázdné, plán je naplnit je až v Tallinnu (o tom ale později). Opět na čas (přesně v 10:00) opouštíme Tampere a za dvě hodiny stojíme v Helsinkách před národním muzeem. Muzeum mapuje historii Finska od dob pradávných, přes středověk až téměř do dob současných a lze zde tak nalézt výstavu zbraní, mincí, oděvů a zkrátka všeho, co má s historií nějakou spojitost. Po muzeu míříme do studentské restaurace v Helsinkách (jako studenti máme studentskou cenu ve všech studentských restauracích po celém Finsku - super :)) a na další prohlídku Helsinek. Počasí nám ale nepřeje (fotku muzea jsem vytáhl z mé první návštěvy Helsinek), takže naše prohlídka spíše připomíná putování mezi místy, kde se dá schovat před deštěm. V sedm hodin máme sraz v centrálním přístavišti, přejíždíme do západního přístaviště, a v devět hodin (přesně po dvou měsících ve Finsku) opouštím Finsko a mířím směrem estonské půdě.

Počasí moc nepřálo

TALLINN

chrám Alexandra Něvského

Po třech a půl hodinách na lodi (rozbouřené moře, proto cesta trvala déle než obvykle), kde jsem většinu stejně prospal na zemi v nejvyšším patře, vystupujeme v Tallinnu. Asi vypadám jinak, a tak jsem to já, kdo je náhodně vybrán a zkontrolován celními úředníky. Okolo jedné ráno se ubytováváme v hostelu blízko centra, a jelikož je noc ještě mladá (a venku lidí jako za prvorepublikového průvodu), vyrážíme poznávat místní ceny alkoholu. Prvním příjemným překvapením je pivo - celkem dobré, dokonce celý půllitr (žádná finská třetinka) a cena 2,9€ (na české poměry neuvěřitelné, po finské zkušenosti super cena). Další novinka - minimální odběr panáků je pět (cena 6,6€ pro slabší koktejly, 9,9€ pro lepší kousky). Cestou ještě pořizuji pár fotek nočního města a téměř nad ránem uleháme v pokoji pro 12 lidí.

Sprcha, snídaně a prohlídka města. Poprvé vidíme párty město za dne a některým se začínají vracet vzpomínky na minulou noc. Tak něco obecnějšího o Tallinnu - hlavní město Estonska, kde žije přibližně 400 000 obyvatel prošlo několika obdobími, které se silně podepsaly na jeho nynější formě. Město je budováno ve vrstvách (starší opevnění je možno vidět v podzemních garážích) a městu vévodí historické centrum, které stojí na vyvýšeném místě a je z něho krásný výhled do širokého okolí. Odpoledne tak poznáváme město a k večeru se přesouváme na další estonskou vyhlídku - televizní věž, 314 m. Z věže jsou nádherná panoramata jak na širé moře, tak do zalesněného Estonska. Večer se odehrává v stejném duchu jako předešlá noc, ale v jiném baru. A vypadá to, že Estonci si potrpí na "happy hour". Akce 2 za cenu 1 jednoho dostává trochu jiný rozměr, jakmile musíte místo pěti panáků, objednávat panáků minimálně 10 (cena ale stejná 6,6€). Z obrovské nabídky, kde lze nalézt i drinky jako "Eat shit and die" nebo "My asun is bleding" (rajčatový džus, vodka, tabasco a chilli - opravdu nechutné), objednáváme každý deset panáků s domluvou, že si je navzájem povyměňujeme. Psát dál asi nemá smysl :)

Sprcha, snídaně a prohlídka KGB muzea. Muzeum v 23. patře v dominantním hotelu Viru přímo uprostřed města. Dozvídáme se, že kostelní věž sloužila jako obrovská špionážní anténa (a za dobrého počasí bylo možno odposlouchávat i taxikáře v Helsinkách), nebo že toto pracoviště sloužilo jako odposlouchávací bod pro hovory mezi Finskem a pevninskou Evropou. Po prohlídce balíme v hostelu věci a míříme za nákupy do přístavu. Když říkám nákupy, myslím tím nákup nadměrného množství alkoholu za estonské ceny. Vodka 0,5 l, 40 %, 4,5€ (Finsko cca 12€), kartón piva 11€ (stejné pivo ve Finsku 26€). Umíte si tak představit, jak to vypadalo na lodi cestou zpět. Moře ale bylo klidné, dokonce vysvitlo i sluníčko a tak po třech hodinách opět vstupujeme na finskou půdu (a opět zde můžeme zůstat další tři měsíce bez povinnosti nahlásit se na policii). V autobuse cestou zpět do Tampere to vypadá spíše jako návrat alkoholiků do léčebny, alkoholu plný autobus a všichni tvrdě spí po dvou těžkých nocích. Pro úplnost přidávám pár fotek, a jelikož to s výlety vypadá dobře,  máte se v příštích týdnech na co těšit :)

ESTONSKÁ ZAJÍMAVOST č. 10 - semafory s odpočtem času:

Pro dnešek zajímavost z Estonska, do Finska zase příště. A ačkoliv tuto novinku zkouší i Praha, tak to až zase tak jedinečné nebude. Ale přeci to zkusím. Mám na mysli semafory pro chodce s odpočtem času. Nápad je to jednoduchý a velice užitečný. Za celou dobu jsem neviděl nikoho, kdo by přebíhal na červenou, protože ví, za jak dlouho tu bude zelená. A funguje to i obráceně, když zbývá pár sekund zelené, lidé zrychlí a vyklidí vozovku včas. Prosté, jednoduché, účinné.