Škola se začala opravdu projevovat a práce začalo přibývat. V
tomto týdnu byly první deadliny pro domácí úlohy, a tak bylo opravdu načase
začít něco dělat. Finové dosti striktně dodržují, že 1 kredit je cca 27 hodin
práce (ano umím si to představit při bakalářské či diplomové práci, ale třeba Staudkovy
předměty?). To znamená, že v předmětu Managing e-business (10 kreditů) bude práce asi
celkem dost. A taky první úkol tomu nasvědčoval. Úkolem bylo vyhledat a
porovnat nabídky letenek minimálně z tří internetových obchodů. Přesněji
letenky z Helsinek do Dillí a zpět v pevně daný termín (s maximálně dvěma
přestupy a časem <20 hod) a několik letenek v rámci celé Indie. Ačkoliv jsem
myslel, že to zvládnu za pár chvilek, tak jsem nad tím pár hodin rozhodně zabil.
Dalším z řady časově náročnějších předmětů je předmět Principles
of Usability, User Experience and User Interfaces (zkráceně PUXUI). Předmět za
pět kreditů, pouze v elektronické formě, tzn. 5 x 27 hodin práce vyučovaných
pouze v první polovině (135 hodin na 7 týdnů výuky -> téměř 20 hodin týdně?). Tomu také odpovídá množství článků, knih
a recenzí, co máme za týden přečíst (nebo spíše v mém případě alespoň
prolistovat).
Ale konec pesimismu a trochu života do toho umírání. Během
týdne jsem jednak kontroloval předpověď počasí (že by už konečně nějaký ten
výlet?), ale také pravidelně navštěvoval saunu. Povím Vám, že v hnusném počasí
(co tady nyní vládne) je opravdu parádní odskočit si mezi přednáškami do sauny
a nabrat tak trochu tepla s sebou. A jak jsem již prozradil v nadpisu, na neděli
to vypadalo s počasím velice slibně, a tak jsem v sobotu koupil lístky a další
ráno odjížděl směr Helsinki.
HELSINKI (švédsky Helsingfors)
 |
| Helsinki Cathedral |
Lístky nakoupeny (12,22€ za jednu cestu), svačina
připravena, 7:32:00 odjíždíme z Tampere. Schválně jsem přidal i vteřiny,
jelikož jsme vyrazili opravdu na vteřinu přesně. Vyrazili je také celkem dobré
slovo, jelikož během chvíle jsme frčeli v osobním vlaku kolem lesů, jezer a
vesniček rychlostí 160 km/h! Celkem slušná rychlost na osobní vlak. Po pár
zastávkách (se slinou od úst a asi hodině co si nepamatuju) jsme v 9:40 stáli
na hlavním nádraží v Helsinkách (více než 180 km za 2 hod a 10 minut, to by šlo).
Vyrazil jsem tedy jako správný turista přímo do informační kanceláře, vyzvedl
si tištěného pěšího průvodce, mapu a posnídal na schodech před asi neznámější
památkou v Helsinkách - Helsinki Cathedral.
 |
| Banka |
Jak jsem již psal, počasí přálo, a tak se začal rýsoval plán
dle pěšího průvodce. Celkem zde je pět pěších tras rozdělených především podle
zájmu. Času bylo více než osm hodin, tak začněme
trasou č. 1: Historical centre. Trasa o celkové délce šesti km, která prochází
okolo téměř všech důležitých historických památek Helsinek. Začíná a končí před
katedrálou a během cesty se podíváte do přístaviště, několika parků a
samozřejmě uvidíte téměř všechny historické budovy, jako např. budovu Finské národní
banky (údajně čtvrtou nejstarší banku na světě). Trasa zvládnuta po více než
2,5 hodinách (taky jsem párkrát špatně odbočil a v některých místech si trasu
zkrátil) a další na řadě je trasa č. 4: Smell the sea. Další šesti kilometrová
trasa se začátkem u Prezidentského paláce Vás zavede přes velvyslaneckou čtvrť
a velké helsinské parky zpět do centra města. Ke konci jsem z trasy opět
maličko odbočil a plynule jsem tak navázal na trasu č. 3, která je ze všech
tras nejkratší (2,5 km) a prochází skrze uměleckou čtvrť. Opět jsem se tak
ocitl před hlavním nádražím, kde je začátek předposlední pěší trasy.
 |
| Prezidentský palác |
 České velvyslanectví |
 |
| Pohled z olympijské věže |
Trasa č. 2
(opět 6 km, asi nějaké magické číslo) vede okolo budovy finského parlamentu až
k olympijskému stadionu a zpět k hlavnímu nádraží okolo dalších dvou finských jezer
(kdybyste denně viděli 3 jezera, bude Vám trvat cca 180 let, něž
uvidíte všechna finská jezera). Součástí olympijského stadionu je vyhlídková
věž (72m vysoká, vstupné 3€ - ještěže mám ten kus studentského plastu), ale s jasnou oblohou to
rozhodně za to stojí. Cestou zpět jsem se z trasy opět vychýlil a (vzhledem k
času) prošel pouze část poslední trasy č. 5 (ulicemi městské části Kallio).
Okolo sedmé večerní tak dorážím k hlavnímu nádraží, kupuji si dva cheesburgery
(5,4€, asi přístě budu o hladu) a opět usedám do osobního vlaku mezi finské studentstvo mířící stejně
jako já do Tampere. Při kontrole jízdenek se snažím vypadat jako Fin, zdravím
finským způsobem "Moi!" (Ahoj), při neznámé finské větě od průvodčí vypadám trochu vyděšeně,
ale rozumím jednomu slovu - "opiskelija" (student), a tak opět
vytahuji kus plastu s mojí fotkou a s pokyvováním od průvodčí končím kontrolu
slovem "kiitos" (děkuji). Jůůů, funguje to, opět tak opírám hlavu
o sklo a probuďte mě za cca dvě hodiny v Tampere. "Hyvää yötä!" (Dobrou noc)
 |
| Čtvrť Kallio |
 |
| Kallio Cathedral |
PS: Více fotek z Tampere je nalezení zde:
a více fotek z Helsinek je zde:
(mělo by běhat bez přihlášení, albumy jsou veřejné)
FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 8 - zálohy na všechno:
Je to velice elegantní řešení, jak alespoň trochu
vyřešit problém s přecpanými kontejnery a věčným nepořádkem v podobě plechovek u
cesty a plastových láhví v poli. Skleněné láhve jsou tu zálohovány stejně jako
v ČR (záloha je 0,2€, alespoň na skleněné láhve od piva), plastové láhve jsou
zálohovány 0,4€ a plechovky jsou zálohované po 0,15€. Vrácení je velice
jednoduchá záležitost, vše nastrkáte do jednoho automatu, který to roztřídí za
Vás a Vy tak dostanete pouze "účtenku" s čárovým kódem. Existuje zde
taky určitá skupina lidí, kteří se sběrem těchto vratných obalů živí. A občas
to asi i docela pěkně vynáší - například během nějaké větší události je zde
spousta lidí, kteří popíjejí pivo v plechovkách, a o jejich úklid je tak
bleskurychle postaráno. A když vidím ty plné pytle plechovek, občas mám
myšlenky, že by se tím dalo i celkem solidně přijít na nějaké to euro navíc :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat