Práce, deadliny

Sakra, zase je neděle a další týden na krku a další práce do školy. To si říkám každý týden a zatím jsem měl pokaždé pravdu. A o příštím týdnu jsem si téměř jist, že to jiné nebude. Zase mě čekají další deadliny na odevzdání dalších a dalších reportů (připadám si jako student žurnalistiky, stále jenom reporty, reporty, ...) a taky další zkouška z předmětu Introducing to Web Publishing. Jak však zkouška bude probíhat, to je dozvíte zpětně až příští týden. Teď však krátké ohlednutí za uplynulým týdnem (a dnes to bude skoro jenom textové a krátké, práce bylo hodně a popisovat dopodrobna se ji rozhodně nechystám).

V pondělí jsem už konečně přešel na nový rozvrh, výuka předmětu Introducing to Web Publishing se blíží ke konci, a tak se poslední hodina před zkouškou konala až v úterý. To znamená, že v pondělí mám nyní pouze finštinu v čase 12-14. Nevýhodou je to, že jsme první skupina a v případě testů (který se nejspíš chystá i na příští týden) nemáme od koho zjistit, co v testu bylo. Tak třeba to alespoň zvýší naše úsilí se to pořádně naučit.

Jak jsem již napsal o pár řádků výše, v úterý jsem netradičně vyrazil na desátou ranní do školy na poslední hodinu Introducing to Web Publishing. Příští týden mě čeká zkouška, doufám, že to bude v pohodě, stejně jako průběžné úkoly během první poloviny, ze kterých mám 100% bodů (asi jako všichni ostatní). Odpoledne jsem z univerzity vyrazil přímo na bowling, kde se nás každý týden schází více a více. První týden jsme hráli jenom dva, druhý týden jsme byli čtyři a můžete odhadnout, kolik se nás sešlo tento týden. Ano, rozdělili jsme se na tři a tři a odehráli celkem tři hry. O skóre se zmíním zase někdy příště, tentokrát jsme určitě měli blbou dráhu ...

Ve středu se z tradiční kombinace finština a Managing e-business stala netradiční kombinace pouze finštiny, jelikož finské bacily dostihli i našeho profesora. Ten se ale rozhodně nehodlá vzdát zadarmo, a tak jsme dostali za úkol další individuální report na téma porovnání elektronické dostupnosti v rámci Evropy (4-10 stran, budu muset hledat hodně obrázků). Středa byla navíc posledním dnem na odevzdání naší skupinové práce, kterou jsme nakonec museli splácat pouze dva lidi ze šesti (Ital, Španěl, Ind a Íránec mají asi siestu).

Tím opět skončil můj školní týden (ne však s prací, kterou máme na doma) a začala druhá "zábavnější" polovina týdne. Čtvrtek jsem tak věnoval práci, uklízení a vaření a první zábavnější akce se konala až v pátek navečer, kdy jsme oslavili další z řady narozeninových oslavenců (hned dvě ženy) jak jinak než v duchu finské kultury - venkovním grilováním. Počasí nám přálo, sníh nám ale zmizel, ale nakonec bylo alespoň teplo (nad bodem mrazu) a nepršelo (což je na místní poměry velice dobré počasí). Ogrilovaly se tak další párky, klobásy, zelenina a banány (opravdu to vypadalo nevábně), popilo se pár piv, trocha vína i dovezené vodky (spousta lidí nyní jezdí na výlety do Ruska nebo do Tallinnu, takže o levný exportovaný alkohol není nouze). Do toho se přidal i Jorge s kytarou, a tak všichni Ti, co neodjeli do klubu se po půlnoci rozešli do okolních budov (a fotky nedodám, jelikož je stále nikdo nezveřejnil).

A jelikož nejsem jediný Čech, kdo vyrazil tento semestr do Finska na Erasmus, byli jsme na sobotu dopoledne domluveni s Pepou Novotným, že se potkáme v Tampere. Pepa společně s česko-slovenskou skupinou dorazili po obědě do Tampere, podívali jsem se tak opět na věž Pyynikki, prošli kus centra a stavili se v jednom z mála otevřených obchodů na kebab (menší kebab, ale i s menší cenovkou - 5€ a voda zdarma). V jednom z mála otevřených obchodů píšu schválně, jelikož 3.11 je ve Finsku státní svátek, slaví se Pyhäinpäivä (All Saints' Day). Všichni se tak vydali na hřbitovy, aby zapálili svíčku svým známým (stejně jako u nás den předem). Dokonce i hnusné počasí si vzalo volno, a tak bylo k večeru dokonce možné pozorovat po dlouhé době západ slunce. 

V neděli jsem si opět zahrál na kuchařku a dokonce jsem se rozhodl i napéct. K obědu jsem si pořídil kuřecí prsíčka (to je věc, která je zde ve Finsku oproti Čechám sakra drahá - 1kg stojí cca 12-14€), ale pokud koupíte maso již namarinované, tak Vás to vyjde levněji (další věc co nechápu). A jelikož v Lidlu měli v akci jablka (už jsem jak důchodce, kupuju ve slevě i to, co nepotřebuju, mimochodem to kuřecí taky bylo v akci), tak jsem upekl jablečnou buchtu. V mírně vyhřáté troubě jsem to pekl dvě hodiny, ale výsledek stojí za to. Tím končím týden, který toho moc nepřinesl (krom práce) a doufám, že to bude v následujících týdnech lepší a lepší (víc ale neprozradím :) )

nedělní oběd

Před ...

... v průběhu ...

... po :)

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 16 - senzory na semaforech:

V Čechách jsem se s tím nesetkal, naopak zde je to téměř raritou potkat semafor bez senzorů. Jak to celé funguje? Jeden směr je hlavní - stále svítí zelená, dokud senzor nedetekuje vozidlo na vedlejší komunikaci (nebo na hlavní v odbočovacím směru). Po pár okamžicích přepne zelenou z vedlejšího směru, ale jen na nezbytně nutnou dobu, aby projela čekající auta a poté opět preferuje hlavní komunikaci. Pokud tak přijíždíte ke křižovatce, kde svítí červená, stačí lehce zvolnit a než se dostanete ke světlům budete mít zelenou (pokud není na hlavní komunikaci provoz).