Puhu minulle suomea, EILC 3. týden, první zkouška

Víkend nám nedal vydechnout a už tu byl další týden a další hodiny finštiny a zábavy. Hned pondělní odpoledne začalo přednáškou o finských zvycích a koníčcích. Jak se dalo již tušit (stačilo se rozhlédnout po ulici), spoustě lidí v žilách koluje metal. Ten je tu opravdu oblíben a to dokonce tak, že Finsku patří první místo na světě v počtu metalových kapel na 100 000 obyvatel. Dále jsme se seznámili s finskými tradičními sporty, jako je saunování, sedění v mraveništi, zabíjení komárů a nošení manželek (o tom ale později). Po přednášce jsme se přesunuli na sportovní stadion a zúčastnili se Mini-Olympijských her ve finském stylu. Rozděleni do družstev jsme museli házet mobilním telefonem, předvést rychlou nordic walking chůzi, přenést manželky či si zahrál oblíbenou finskou hru Mölkky. Nebudu zdržovat a prozradím už teď, že jsme jako tým zrovna nezářili, a tak jsme taky nic nevyhráli. Není ale důležité vyhrát, ale ... užít si zábavu.

Mölkky

Wife carrying (toto je opravdu nejrychlejší poloha)

Úterý, středa byly naplněny finštinou a přípravou na naši závěrečnou zkoušku, která byla plánována na čtvrtek dopoledne. V rámci učení jsme tak vyrazili v úterý večer do Irské hospody na české pivo (ten Litovel mě vůbec nechutnal, a i se studentskou cenou stál 5€) a deskové hry. Někteří se tak pustili do her karetních a někteří si půjčili pokerové vybavení a rozjeli velice zajímavou hru. Nechci se chlubit, ale můj pokerface to prostě vyhrál.

Ve čtvrtek dopoledne jsme se sešli u závěrečného testu. Opět nebudu napínat, a jelikož všichni pilně studovali, tak se všem povedlo nasbírat alespoň polovinu možných bodů a úspěšně tak zakončit celý kurz (je ale s podivem, že více lidí mělo přesně polovinu možných bodů ...). Odpolední program byl spíše odpočinkový a promítal se další film finské produkce - Napapiirin sankarit (Lapland Odyssey), který ale velice mile překvapil a v sále tak nebyl nikdo, kdo by se alespoň maličko neusmál.

Pátek (a ranní sobotní hodiny) byly téměř celé slavnostním zakončením našeho EILC kurzu. Dopoledne jsme odprezentovali svoje vyladěné prezentace (moje prezentace na téma "Pivo ve Finsku" byla nakonec úspěšná) a po obědě nám byly předány certifikáty o úspěšném absolvování a přiděleno prvních 5 kreditů (ano, finský vzdělávací systém je poměrně štědrý na kredity, škoda, že v ČR mi uznají pouze dva). A nebyl by to pořádný kurz, kdyby nebyl zakončen nějakou párty. Naše párty se vlastně sestávala z několika částí. První byl hokejový zápas. A jelikož hokej znamená pro Finy opravdu hodně, tak jejich soupeřem nebyl nikdo menší než Pardubice (popravdě to bylo jedno z utkání European trophy). Hokej to byl výborný, atmosféra také (hlavně pár český hlasů řvoucích na celou arénu "Pááá-rdu-bi-ce" vs celá aréna finských fanoušků). Zápas bohužel nedopadl zrovna nejlépe, Pardubice prohrály 1:4. A ještě trochu přidám o hokejové tradici v Tampere. Jako obyvatel, přistěhovalec nebo turista se musíte rozhodnout, komu ve městě budete fandit (dalo by se to přirovnat k rivalitě mezi pražskými S). Na výběr jsou týmy Tappara a Ilves. A jelikož Pardubice prohrály právě s Tapparou, budu fandit týmu Ilves!

Tappara - Pardubice

Druhá část se odehrávala v chatě kus za městem, kterou jsme bohatě naplnili alkoholem a naší přítomností (alespoň to tak vypadalo, ale cca 45 lidí udělá svoje). Součástí chaty byla i sauna (jaké to překvapení) a k jezeru to bylo coby prázdnou plechovkou dohodil. Večer se tak neskutečně vydařil, ale v pozdějších večerních hodinách došlo k tomu, k čemu se schylovalo celý večer - došel alkohol. A jelikož bylo po 9 večer (a to dost), tak ve Finsku moc alkoholu nekoupíte. To byl důvod, proč se taky spousta lidí rychle vypařila, ale Ti co vydrželi nepřišli zkrátka. Jelikož jsme se shodli, že se nám nechce platit noční příplatek za autobus (podrobně později), tak jsme se přesunuli do bytu jedné z našich tutorek. Třetí část se tak odehrávala někde v Tampere, v bytě o jedné místnosti (a koupelně), kam se vměstnalo cca 20 lidí. Umíte si asi představit, jak to vypadalo, když se někdo vydal na záchod a nutně potřeboval odsunout napůl spící, napůl opilé kamarády. Vše se ale odešlo bez větších komplikací a již za světla jsme stihli ranní autobus do našich domovů.

A když se ve Finsku vydaří, tak krásné počasí vydrží opravdu dlouho. Tak abychom nepřerušili již téměř grilovací tradici, tak jsme v sobotu (v odpoledních hodinách) uspořádali u Jonathana další grilování. Po velice náročném pátku (a pro někoho hlavně náročné noci na sobotu) snad ani Jonathan nečekal takovou účast. Sešlo se nás cca 25, kdy každý donesl nějaké to pivo, klobásy, maso a chleba. Představte si tu ledničku. Ale opět se vše nadmíru podařilo (jelikož jsem se grilování chopil já) a tak jsme se na poslední večerní bus (bez příplatku) vydávali s plnými žaludky a nadmíru spokojeni.  

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 4 - autobusy:

Předem musím napsat, že ne všechno na následujících řádcích je tak typické pro Finsko, jako spíše pouze pro Tampere. V Tampere zajišťují veřejnou dopravu pouze autobusy. Není zde metro, šaliny ani trolejbusy. Všechny zastávky (kromě jedné - Keskustori, centrální náměstí) jsou na znamení a tak předem nikdy nevíte, jak dlouho Vám bude cesta trvat. To by nebyl takový problém, kdyby si autobusy nejezdily,  jak se jim zachce. Jelikož jsou všechny zastávky na znamení, může se stát, že autobus přijede o tři minuty dříve, nebo třeba o deset minut později (pokud přijede). Na zastávce jsou lidi rozprášeni, kde se jim chce, ale všichni podvědomě vědí, kdy na zastávku přišli a nechají lidi, kteří zde již byli nastoupit jako první. Nastupuje se pouze předními dveřmi, kde hned po vstupu musíte přiložit kartu na snímač - zelená je OK, žlutá je OK (ale upozorňuje na blížící se konec platnosti) a červená upozorní řidiče, který Vás do autobusu nepustí pokud nezaplatíte. Jak jsem již psal, cena jedné jízdenky je 2,5€ ať jedeme kamkoliv (třeba jednu zastávku) a měsíční lítačka stojí 31€ pro studenty (45€ ostatní). Pokud nemáte hotovost, je i v autobuse možné platit kartou (platební nebo autobusovou).

Další specialitou jsou zde noční jízdy. Zapomeňte na luxusní noční rozjezdy z Brna, nebo noční tramvaje v Praze. Autobusy sice jezdí i přes noc, ale od 0:00 do 4:40 musíte za každou jízdu připlácet - 2,5€/jízda. Veškeré spoje jezdí pouze z centra, pokud se tak chcete v noci dostat do centra, máte většinou smůlu, nebo pouze minimální šanci.