Minulä on krapula, EILC 2. týden

Druhý týden sliboval dle plánu opět hodně finštiny, ale také hodně zábavy. Ale než se dostaneme k zábavě, rád bych napsal pár vět o tom, jak jsme v rámci kurzu rozděleni. Celkem jsme tu tři skupiny, dvě skupiny EILC kurzu (celkem 32 účastníků, rozdělených rovnoměrně po 16 do každé skupiny) a jedna skupina NSS Summer School kurzu (10 účastníků většinou z Tanzanie, Namibie či Mozambiku). V naší skupině jsme se sešli z celé Evropy - Německo, Itálie, Litva, Španělsko, Nizozemsko, Polsko, Maďarsko a samozřejmě Česká Republika - zastoupena rovnými třemi kusy. Jak jsem již napsal, naší vyučující je Marja Oksasen (velice příjemná paní, která má na starosti výuku finštiny pro doktorandy a nás) a každý den s ní začínáme přesně v 9:15 (Finská akademická čtvrthodinka). Pokud je zde i odpolední program, většinou začíná v 15:15 a konec se nikdy nedá odhadnout, jelikož jsme poté už několikrát skončili v hospodě.

Vapriikki

Zpět ale k programu druhého týdne, spíše jeho zábavní stránky. Po pondělních pěti hodinách nás čekal sportovní zážitek v podobě nordic walkingu. Úvodní informace, seznámení se správným držením a směle do toho. Výlet to nebyl náročný, celkem pět km v zalesněném terénu, takže všichni zvládli bez problémů. Středa byla naopak vzdělávací den, navštívili jsme muzeum Vapriikki, kde je toho k vidění hodně. V nejvyšším patře se nacházela výstava místní flóry a fauny a hokejové muzeum - to nás samozřejmě zaujalo, tudíž jsme většinu času strávili zde (a ani nevíte jak dokáže potěšit, když zde najdete i vystavený český reprezentační dres). O patro níže se nacházela výstava o historii a vzniku Tampere a také o občanské, 1. Světové i 2. Světové Válce. Na závěr si bylo možné vyzkoušet 3D projekci a skutečné Angry Birds (další věc na kterou jsou Finové velice pyšní a věcí s tímto námětem je zde opravdu mnoho).

Tornado

Čtvrtek začal poměrně netradičně - filmem. Typických finským snímkem "Miesten vuoro" (Steam of Life), který do značné míry odrážel finskou kulturu, náturu a styl života (alespoň co vím, jelikož jsem celý film prospal). Co však nudně začíná, může o to lépe skončit. A to se potvrdilo v tomto případě, kdy odpolední program v Amusement Parku Särkänniemi nás všechny do jednoho nadchnul. Amusement Park Särkänniemi je zábavní park, ve kterém naleznete nespočet atrakcí, několik horských drah, vyhlídkou věž, delfinárium, akvárium, ... Vstupné zajištěno a jako pozornost jsme navíc dostali 6€ poukázku na jídlo . Asi si umíte představit, jak jsme následujících osm hodin strávili. Zkrátka a jednoduše - hlava se mi motala ještě další den.

                           

mustamakkara

Pátek byl opět ve znamení Finštiny a na odpolední program se probojovalo poznávání finské kuchyně. V praxi to znamenalo ochutnávku finských, ale i místních specialit jako např. černé klobásy (mustamakkara), někdy také nazývaná "krvavá klobása", jelikož se jí brusinkovým džemem. Potom následovaly koláčky plněné rýží (karjalanpiirakka – karelský piroh), na které se maže pomazánka z másla a vajíček. K pití máte na výběr z kafe, vody nebo opravdu hustého borůvkového džusu (mustikkakeitto – spíše borůvková polévka). Zároveň jsme se dozvěděli několik zajímavostí o finských zvycích ohledně jídla. Tak tedy, každý Fin

• vypije 10 kg kávy za rok,

• sní 15 litrů zmrzliny,

• má ve čtvrtek hrachovou polévku (z historických důvodů),

• odpoví, že typické finské jídlo jsou masové kuličky (v Laponsku ze sobího masa).

Jelikož počasí přálo víkend byl zase velice vydařený. V Sobotu byla možnost vyrazit na výlet, na vyhlídkovou věž Pyynikki. Ačkoliv věž je vysoká pouze nějakých 26 m, sama o sobě leží na kopci, a výhled z ní je úchvatný. Zároveň je věž známá díky vynikajícím cukrovinkám (munkki), které chutnali opravdu všem. Program se poté přesunul na nedalekou veřejnou pláž v Tampere, kde jsme si zahráli volejbal a užili sluníčka plnými doušky.

jezero Näsi

jezero Pyhä

  

Ještě bych se rád zmínil o množství světla během dne. Nejdelší den v roce je zde stejně jako u nás 21.6. - tento den je v Tampere možno sledovat slunce celých 19,5 hodiny denně a noc sem téměř vůbec nepřichází, jen se krátce setmí, aby se za malý moment opět vylouplo slunce o něco málo vedle, než zapadlo. Naopak v nejdelší noc 21.12 je to přesně obráceně a slunce téměř ani nevychází (buď díky oblačnosti, nebo opravdu jen na malý moment) a 19,5 hodiny denně je zde tma. První noc mě to trochu zaskočilo, jelikož ještě v 11 hodin večer to venku vypadalo jako za dne a ve 4 hodiny ráno už svítilo sluníčko.

FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 3 - finská kuchyně:

Jelikož tento týden byl hodně o jídle, rád bych Vám přiblížil, jak vypadá taková finská kuchyně jak vybavením, tak jídlem v menze. Studenti se zde ve valné většině (včetně profesorů personálu, exchange studentů, ...) stravují v menzách. Na výběr je jich na všech univerzitách několik, jídel je k výběru velké množství a celý oběd stojí 2,7€. Celý oběd zde ve Finsku znamená hlavní jídlo (nebo polévka, které Finové počítají jako hlavní jídlo), neomezené množství salátu (na výběr z několika druhů zeleniny a svůj salát si můžete "složit" sami a dochutit nepřeberným množstvím dresingů), pečiva a sklenice mléka (nebo džusu). Mléko je zde k obědu velice obvyklé a Finové jím kompenzují nedostatek kalcia a doplňují taky vitamín D za temných dnů, který se tvoří v kůži působením slunečního záření, které zde v zimě chybí. Jídlo v menzách je taky velice zdravé (rýže je neloupaná, nic není přesolené, smažené zde neexistuje) a za výše zmíněnou cenu je menza velice dobrým řešením. Ke kuchyni zde mám ještě takovou malou finskou vychytávku - odkapávač je umístěn ve skříni nad dřezem a tak veškeré čerstvě umyté nádobí hned "schováte" do skříně a kuchyně tak vypadá čistá, upravená, ... 

Odkapávač ve skříni