Trochu obecněji na úvod. Nad rámec programu Erasmus se může každý účastník, který vyjíždí do země s méně obvyklým jazykem, zúčastnit intenzivního jazykového kurzu, který je většinou pořádán před samotným programem Erasmus a trvá většinou 3-4 týdny. A tak se i mě povedlo na tento kurz dostat, ale jelikož všechna místa na mé domovské univerzitě (UTA, University of Tampere) byla vyčerpána, byl jsem přidělen k jiné jazykové skupině na TAMK (Tampere University of Applied Sciences). A jelikož TAMK začíná s výukou o týden dříve než UTA, tak i jazykový kurz je o týden posunut. To je důvod toho, že 30.7 poprvé nastupuji do školy na svoje první hodiny Finštiny.
Během prvního dne zařizujeme vše potřebné - bylo potřeba
vyplnit změnu poštovní adresy (jinak Vám na adresu ve Finsku nic nedoručí,
ačkoliv by byla adresa úplná a správná), zařídit měsíční jízdenku (31€ pro
studenty, 45€ ostatní) a studentské osvědčení (ve Finsku se na ISIC moc nehraje
- spíš vůbec). Poprvé jsem také vyzkoušel menzu, kde jako student dostanete
jídlo za 2,7€ (o jídle taky později).
Druhý den začínáme v 9:00 na svých domovských univerzitách,
vyzvedáváme si úvodní papíry a ještě před obědem vstřebáváme první informace z
přednášky o Finsku a finské kultuře. Odpoledne začíná první lekce finštiny (naše
vyučující se jmenuje Marja Oksasen - velice příjemná paní, která má na starosti
výuku finštiny pro doktorandy a nás) a okolo 4 hodiny odpoledne nasedáme do
autobusu vstříc City Tour (moje první Tampere City Tour).
Něco málo tedy o Tampere - Tampere je třetí největší město
ve Finsku (první - Helsinki, druhé - Espoo (dalo by se říci, že je to téměř
součást Helsinek, ale prý ne)) a rozkládá se mezi jezery Näsi a Pyhä. Se svými
téměř 700 km2 je tak největší vnitrozemské město v severní Evropě.
Založeno bylo roku 1779, kdy se poprvé začalo využívat osmnácti metrového
rozdílu mezi hladinami obou jezer a voda tu tak poprvé roztočila mlýny a
později i stroje na výrobu textilu. Tampere je vzdáleno asi 180 km od Helsinek
a spojení mezi oběma městy trvá dnes cca hodinu a třicet minut.
Středa, čtvrtek, pátek měly téměř shodné rozložení, a to dvě
dopolední lekce finštiny (9:15 - 10:45, 11:00-11:45) a jednu odpolední (12:30-14:00).
S přesnými začátky hodin je to tu ve Finsku velice zajímavé - většina Finů je
velice přesná (pokud se řekne sraz v 10, většina Finů zde bude už v 9:55), ale
pokud výuka začíná v 9 hod, znamená to, že prakticky začíná až v 9:15 (a to už
téměř na vteřinu přesně). Prostě Finská akademická čtvrthodinka.
Chlazení po sauně |
EILC není jen o finštině, ale i o poznávání Finska a jeho
kultury. Nejen proto jsme se ve čtvrtek vydali celá skupina na ostrov
Viikinsaari (volně přeloženo Vikinský ostrov). Ostrov není veliký, obejít
dokola se dá asi za 30 minut, na ostrově je sauna (jako absolutně všude),
volejbalové, malé fotbalové hřiště, minigolf a spousta dalších sportovních
vymožeností (chůdy, prolézačky, baseball, ...).
K tomu jsme každý dostal nějaké
to občerstvení - grilovanou klobásu, sendvič a fruiko (opravdu to stále ještě
existuje). Na ostrově pro nás byla zároveň zamluvená sauna (první kolo ženy,
druhé kolo muži) a ze sauny ochlazení organismu přímo v jezeře - mohu jedině
doporučit. Celé odpoledne jsme tak strávili na ostrově ve stylu
volejbal-fotbal-klobása-sauna-jezero. S blížícím se večerem jsme obsadili celou
horní palubu lodi a po cca 30 minutách vystoupili v přístavišti v Tampere.
Skvělé odpoledne.
Viikinsaari |
O víkendu se počasí opět vydařilo a tak jsem se rozhodl pro
výlet do IKEI. Ano, ačkoliv je to Švédská firma, své zastoupení má i zde, ve
Finsku. Příjemným překvapením bylo zjištění, že moje IKEA Family karta funguje
bez problémů i zde, a tak jsem se za celkem malý peníz dobře nadlábl, vypil asi
litr kafe a ještě si vzal jeden kelímek kakaa na cestu. O víkendu jsme též
doplnili zbývající volnou ubytovací kapacitu a do posledního volného pokoje nám
přibyl nový spolubydlící - Marco (Ital, student politologie). S naší EILC
skupinou jsme super týden zakončili velkolepě, uspořádali jsme grilování, kde
se nás nakonec sešlo cca 10, klobásek ale bylo dostatek, piva také, a tak v
neděli v podvečer s plným žaludkem bylo potřeba dodělat domácí úkoly (ano, i
tady se na ně klade velký důraz) a připravit se na další vydatný týden. Moi,
moi! (bye, bye!).
FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 2 - alkohol, alkoshopy:
Pokud máte rádi alkohol (v jakékoliv formě), tak si jej do
Finska dovezte. Není to narážka na kvalitu místního alkoholu (ačkoliv místní
pivo stojí za ...), ale na jeho cenu. Např. 1l místní nejlevnější vodky stojí
22€ (32% alkoholu, plastová láhev!), Jeam Beam 28€, půllitrové pivo v
restauraci 6€, ... Ani nákup importovaného piva v plechovkách není o moc lepší
- půllitrová plechovka Pilsner Urquell 2,8€, Litovel 2,5€, nejlevnější třetinka
zcela neznámého "piva" 1€.
A s koupí alkoholu to taky není jen tak. Vše do 5%
alkoholu můžete koupit i v obchodech s jídlem do 21:00, tvrdší alkohol pouze ve
specializovaných obchodech (Alko), které mají státem nařízenou otevírací dobu,
všední dny do 21:00, v sobotu do 18:00, v neděli zavřeno. Některé druhy tvrdého
alkoholu Vám prodají až ve věku >20. I tato silná omezení a vysoká cena však
nebrání Finům v silném pití a také v tom, že minimálně jednou týdně se
zpráskají, jak carští důstojníci :)
S alkoholom v Norsku to bolo podobne, no tam su este "prisnejsi" - Vinmonopolet(monopolny statny obchod s alkoholom) bol otvoreny denne myslim do osmej, v nedelu tiez zatvoreny a v sobotu iba do tretej. A v supermarketoch tiez predavali alkohol len do urciteho percenta a dokonca len do osmej :) potom to zakryli obrovskou ciernou plachtou a bolo.
OdpovědětVymazatHmmm... a já jsem se divil tomu když tady ve Slovinsku se nedá chlast koupit po 22 hodině (teda krom hospod a barů tz. - rozlévaný ano).....
OdpovědětVymazatJinak grilovačku a saunu závidím ;)