Dlouho jsem přemýšlel, jak nazvat tento příspěvek, týden
zase utekl jako voda a věcí se přihodilo hodně. Nejsilnější zážitek mám z
pátečního oběda (proto ten název), ale k tomu až později. Na začátek ještě
dekuji Eince za dobrý nápad vložit můj finský text z předešlého příspěvku do
googlu translatoru. Tak tedy (přeloženo google translatorem):
To je můj středu ráno
Probudil jsem se ráno v deset hodin. I jíst müsli a pít
horkou čokoládu. Po snídani, jdu do sprchy. Po sprchování, jsem zkontrolovat
svůj e-mail, nebo i Series. Chodím autobusovou zastávku, v 11:30. Pak jdu na
univerzitu. Chystám se chytit autobus číslo třináct, a to trvá dvanáct minut.
První kurz bude zahájen v 12:15. Je to finský kurz. Pak
finská hřiště poté, co jsem jít do restaurace. Já jsem jedl v restauraci
univerzity. Líbí se mi karbanátky a brambory. I jíst rychle, protože mám další
kurz půl hodiny. Je výkonný E-Business kurz. Líbí se mi kurz, ale je to těžké.
Pak budu obchodovat.
Koupím brambory, rýže, kuřecí a čokoládu. Pak jdu domů. Doma
vařím večeři a dělat domácí úkoly. Ve večerních hodinách, dívám se na filmy a
popovídat si s přáteli. Je to jeden hodiny v noci a já jsem opravdu unavená.
Tak ještě než budu úplně unavená, tak zase shrnu další učící
týden (možná poslední). V pondělí jsem byl na univerzitě pouze kvůli finštině,
která tento týden končí. Nové látky už není tolik, začínáme hodně opakovat,
zkouška se přeci jen blíží. Po finštině jsem ještě oskenoval naší společnou
fotku z Laponska, kde jsme navštívili i Santa Clause, a tak se o to s Vámi
musím podělit.
Minule jsem psal, že pokud se paní profesorka dobře vyspí,
možná budou i další termíny pro předmět PUXUI. Tak se taky stalo, a tak jsem se
přihlásil na páteční odpolední(!) zkoušku. V úterý jsem se tak otočil na
univerzitě, abych si vytiskl prezentace. Celkem 65 stran. Oboustranných. Devět
slidů na jedné straně. S chutí do toho.
Během úterý jsem ještě doplácal prezentaci na managing
ebusiness, a tak jsem se večer mohl jet mrknout na karaoke night (když jsem
opět zmeškal úterní bowling). To jsem se možná ještě ani nezmínil, ale karaoke
je ve Finsku velice populární. Karaoke pult najdete téměř v každé zapadlé
hospodě, v hernách, ale taky i na lodích z/do Finska. Tentokrát jsme ale zůstali
skromnější a Emílio rezervoval společenskou místnost v Mikontalu (další studentské
bydlení v Tampere). Inu proběhlo pár známých, pár neznámých, dokonce i pár
českých karaoke písní, uvařili (nebo spíše ohřáli) jsme 4l glogi nápoje (něco
jako nealkoholický svařák), smíchali to s vodkou a bylo dobře. Jelikož jsem to
neměl daleko a sníh se v úterý ještě neobjevil, šel jsem v noci pěšky (cca 20
min).
Ve středu proběhla další hodina finštiny, tentokrát se pouze
opakovalo a následovala prezentace na managing ebusiness. Netvrdím, že naše
prezentace patřila k nejlepším (možná právě naopak), ale vše se zvládlo a snad
to dobře dopadne. Tím také děkuji všem, kteří se zapřičinili o popularizaci našeho
blogu (jeden den byla návštěvnost dokonce 1236 zobrazení za den).
Čtvrtek jsem proseděl doma přípravou na zkoušku a v pátek
jsem vyrazil na dodatečnou hodinu finštiny (10-12). Ano, je to poměrně časná
ranní doba (vzhledem k tomu, že ještě v 9 ráno je zde tma jak v pytli), ale
rekordní účast jsem taky nečekal - 6 lidí. Dostali jsme zpět naše finské články
o našich studijních dnech (dostal jsem plný počet - 3 body ke zkoušce k dobru)
a připravovali jsme se na zkoušku. Zkouška bude příští týden v úterý 16-18 (o
tom ale v příštím článku).
A potom přišla ona horší část dne. Přijdu na oběd, vezmu
tác, ubrousek, dvě skleničky (voda a mléko), malý talíř na salát, velký na
hlavní jídlo. Naberu salát (jako všichni ostatní co jsou za mnou ve frontě),
přesouvám se dále, naberu brambory a vybírám mezi zeleninovou směsi číslo 1 a
2. Jednička vypadá lépe, popadnu tedy naběračku a hle! On je pod tím kus ryby.
Vše už skoro na talíři, fronta Vás skoro posunuje dále a dále, tak to hodím na
talíř a říkám, že to třeba půjde. U pokladny vezmu příbor, zaplatím, sednu ke
stolu a jde se na to. Já, <ironie> jako velký milovník ryb </ironie>,
hodnotím jídlo celkem kladně - dá se to jíst. Že bych si ale pochutnal, to se
říci nedá.
V 16:00 naběhnu ke své opakované zkoušce zcela připraven (více
vědomostí, od oběda jsem nic nepil, přibalil jsem si mikinu a spal jsem celkem
dobře). Zkouška je hned o poznání lehčí, a ačkoliv jsem
poslední část
zeslonil (to je jako
zkonil, ale ještě trochu o něco víc), mám z toho celkově dobrý pocit, že
by to mohlo dopadnout. Inu, o výsledku budu informovat v některém z příštích
příspěvků.
O víkendu nabírám síly na další týden, užívám si nového
sněhu (odhadem 15 cm), ale ven se mi moc nechce (aktuálně -16°C). Příští týden
mě čekají dvě zkoušky - finština a zlepšující pokus z webového programování.
Chystá se taky spousta zajímavých akcí, tak snad příště se budu moci více
rozepsat o zábavě a nejenom o škole. Že v tom učení nejsem sám mi připomněl
můj italský spolubydlící Marco, který si tak trochu převrátil režim dne a po
celonočním studování v knihovně přišel v čase oběda, popřál nám dobrou noc a
zapadl do svého pokoje. Nyní večer nám popřál dobré ráno, sbalil notebook a
odjel opět (prý) do knihovny, že se mu tam lépe studuje.
Abych opět přihodil nějakou tu fotku a nezásoboval Vás pouze
textem, mám tu něco připraveného. Jak se mi blíží konec erasmu (zbývá mi 19 dní),
začínám být taková rozdvojená osobnost - jedna polovina chce zůstat ve Finsku, jít do
sauny, potkávat ty stejné tváře z celé Evropy, a druhá polovina chce jet do ČR objednat si guláš a pivo. Abych tak nezapomněl, že jsem z Čech, musím taky
jako Čech vypadat. A co je pro Čechy typické? Koho jako první napadly ponožky v sandálech,
tak je na tom stejně jako já. Musel jsem to však ještě trochu vyšperkovat, a tak
moje domácí obuv vypadá takto:
FINSKÁ ZAJÍMAVOST č. 21 - prkýnko v prvním šuplíku
To je opět jedna z věcí, na kterou jsem si zatím nezvykl (a
už asi ani nezvyknu). Stejně jako každý den odemykám na druhou stranu, tak taky
velmi často hledám lžičku, vidličku nebo nůž v prvním šuplíku. A ono ne. První
šuplík je vyhrazen pro dřevěné krájecí prkýnko. Všechno potřebné vybavení
ke slušné konzumaci se nachází až v druhém šuplíku. Ach jo ...
To prkýnko je vyndavací? Jinak by mě tedy zajímalo jak se to myje :)
OdpovědětVymazat